Paris

When I was considering in September, where I will travel during autumn, I admit that Paris was one of the last choices. Somehow I thought that perhaps except the Eiffel Tower does not offer anything extra. Of course everyone knows the Louvre, Elysee Palace, romantic bridges dotted with locks and so on, until I could write for a long time and still  I would not  write all what is in Paris.

What about destiny wanted, all destinations I picked up were too expensive, once time it was accomondation, next time air tickets. Throughout browsing the internet and search options me constantly jumping up window "Eurotrips, cz - Paris 3500 -" From the beginning I ignored it, because I definitely did not want to go to Paris and not at all with "some" of the agency.

The more I have browsed the internet, the more I began to wonder about offer from Eurotrips.cz. 

Not only that, it was the cheapest option, but also to a more thorough study basically meet all my requirements. Which is: I want to know the history of the city, but seriously  I wanna have head like "a ball" from all the informations, I want to see the city, but really I'm not going to fall down at 8 pm by tiredness.  I really want to enjoy the night atmosphere of the city.

And really Eurotrips.cz fulfilled all promises. It is clear to me that you're thinking that  Eurotrips paid me for advertising, but no. Those who were with them already knows too well what I write about. And whether I want to or not, this cool bunch of people  will occur in this article often, because thanks to them, we had the "time to never forget"

After a night spent in the bus, we finally arrived in Paris and the first thing I thought was "Hooray, I ll see the Eiffel Tower, and I am done with Paris!" Okey, I was totally wrong.

When you arrive in Paris, the first thing that welcomes you there is an "industrial" zone and the Seine. Basically you will  almost remember Prague how beautiful the city is. The more, however, at the center, the more it changes the Paris from"industrial zones" in city full of historical monuments and cafes. But still it is not a "right" to what you might expect from Paris.

Before entering into the very center, local crew joined to us, and then followed 2 hours listening about history of Paris. For those who like history, it was definitely perfect. For those who like to get to know the city differently, so after half an hour did not listen, only admired Paris. It was my case. Towards the end I was really looking forward to the hotel, and that I'll have an hour to relax and that I can really experience the city firsthand.

About the accommodation just that I really didnt expect such a comfort.As the plan was evening cruise on the Seine and then go sit down somewhere for a wine, so it was quite a dilemma how to choose shoes. "Converse" and well-being or vice versa ballerinas and take a chance that I will suffer. As I followed my own the rules, I will not rush to go anywhere so the choice number 2 was clear. At least 

I tried to calm down if I get lost, so I will not look like a "complete tourist" with "sneakers" and backpack on  back.

I'll be honest, after the first question how to get somewhere, I was brought out of the error. If you do not speak French, so it is with the Parisians really severe communication, because they do not communicate otherwise. Aye it was my first encounter with the locals.

Another was better and because of that I finally found the courtyard of the Louvre, where I finally saw the famous glass pyramid. It was beautiful, but what impressed me even more was perhaps the way from the Louvre to the Eiffel Tower.

Since the metro and I have never been friends anywhere, so I decided to take a walk. And I'm not sorry. Because instead of finding the right place at the metro station, or even trying to navigate  from the map, I just went Eifell tower direction. Well, in the worst case, if I lose I can call new friends from Eurotrips. 

They certainly (and I later tried :) ) will be on the phone.

The moment I left the courtyard of the Louvre, I found myself in the Tuileries gardens.

And in that moment, there was the view, which conquered me. Lots of people at the picnic, street performers and all with a view of the Eiffel tower and sunset.

I wanted to stay there longer, but I could not because it was almost 19:00, and we had a meeting at 20:30 in front of the Eiffel tower. And the cruise on the Seine I really did not want to miss, had no choice but to go.

 Along the way I passed a lot of bridges including the famous one with locks, lots of locals who simply enjoyed the day in a cafe with a book and frankly, just in their place I wanted to be, because this is what I really dont know how to do just take a rest and chill. 

The way I ran and the more I was approaching the Eiffel Tower, the more I faded away. Because the "damn" tower nowhere to be seen. The only thing that comforted me was that all that I asked for directions told me, "Go straight" and all of a sudden the tower finally appeared. A close view is perhaps even more amazing than the one from afar.

To my amazement, I was there with advance and I had time to eat something small.

So I went to the restaurant by the Seine where I was not anymore surprised arrogant staff, instead of that I had a minor shock when I saw the receipt and there was 5,50 Euro for half a liter of sparkling water. 

So it was a lesson for next time :)).

Finally, the time was approaching 20:30 and trip participants began to arrive, including our friends - the organizers. And we finally set off for a cruise on the Seine.

And here I wished for a second that I have more time Paris really "experience". Paris is alive with sunset. A changing in another city but it retains the same grandeur as during the day.

With the only difference that families with children in the Seine replaced with young people who sit on the banks of the Seine, drank wine, or played a musical instrument. All of that had something common. Nobody there was alone.

The cruise was over and it was time to experience the nightlife atmosphere. As it happens, not all were planning to go, and here it has Eurotrips.cz planned just  perfectly.

We split into two groups. Some went to the hotel, and my evening in Paris which still was not enough, we followed Alex from Eurotrips, and we relied on him to take us someplace serving fine wine. He  did not disappoint.

All the way ruled a great mood, and of course could not miss questions: Are we there yet? How far? Of course, there reigned own rules. In Paris, nobody cares about traffic lights. We also didn´t care about it, however we followed the blue light. Although none of us knew what the means, if its stop or go, but at least it was fun :))

Finally we arrived at the bar, where we got great waiter nicknamed "Alfred". The beautiful thing was that even though our "Alfred" did not speak English, always answered before we could ask.

Another very positive things on this trip was the atmosphere and the fact that although I previously did not know each other, as to or actually mainly thanks to the people of Eurotrips we were able to talk as if we have traveled together x years. 

   If I'm honest, I actually felt there almost better than with the people I know for years.

And that the next day we had planned a trip to Disneyland, and the breakfast was "only"  till 9:00, so we sit on the wine pulled through until 2:00 a.m. including our delegates.

Because they could not  spoil the fun, and let us get lost somewhere in the middle of Paris :)

The next day, I admit, waking up was cruel, but it all erased arrival to Disneyland, where we went back to childhood. 

   When  the traditional promenade began, accompanied by well-known Disney songs, so I clearly had equipped memories of childhood and the problems of everyday life were gone.In The Disneyland were other challenges in the form of roller coasters, for which you did not know what to expect, either because they are covered completely, or what is waiting for us, we found the right before joining. And for me it was actually good, because I would miss for sure lots of fun. This way I could at least try adrenalin firsthand.

The second park I unfortunately could not go through what I have succeeded as a pearl in the end, was get lost there. Yes, it would not be me if I did not lose at least once somewhere :)). 

Of course, just before the departure of the bus from the park.

 But as I indicated at the beginning, the boys nicely helped me over the phone find a way and still call the bus driver.

Mohl bych se alespoň pokusit na konci fyzického stavu spustit. Protože i když bych rád, aby zůstali v Paříži, moje peněženka říká něco jiného. Bohužel.

Anyway, I  was leaving Paris with the feeling that I will definitely  come back, and that trip with Eurotrips.cz was certainly not the last.

Paříž

Když jsem v září zvažovala, kam se na podzim vydám, tak Paříž byla přiznám se jednou z posledních voleb. Tak nějak jsem si říkala, že snad kromě Eiffelovky nenabízí nic extra. Samozřejmě každý zná Louvre, Elysejský palác, romantické mosty poseté zámky a tak dále, až bych mohla psát ještě dlouho a stejně bych asi nevypsala všechno.

Co asi osud chtěl, všechny mnou vybrané destinace vycházely finančně draze a nebo to bylo příliš komplikované.  Po celou dobu brouzdání na internetu a hledání varianty mi neustále vyskakovalo okénko "Eurotrips,cz - Paříž 3500,-" Ze začátku jsem ji ignorovala, protože já v žádném případě nechtěla jet do Paříže a už vůbec ne s "nějakým" zájezdem,

Čím více jsem však brouzdala po internetu, tím více mi začala vrtat hlavou varianta od Eurotrips.cz.
Nejen, že to byla nejlevnější varianta,  ale taky to po důkladném prostudování v podstatě splňovalo veškeré mé požadavky. Které jsou : chci znát historii města, ale nechci mít po výkladu hlavu jak balón, chci vidět město, ale opravdu nemíním večer padnout únavou,  a naopak si chci vychutnat večerní atmosféru města.

A opravdu Eurotrips.cz splnil vše co slíbil. Je mi jasné, že si teď myslíte, že mi Eurotrips zaplatilo za reklamu, ale ne. Ti co s nim již byli ví moc dobře o čem píšu.  A ať chci nebo ne, tahle fajn banda se v mém článku bude vyskytovat často, protože díky nim proběhl pobyt na 1*.

Po noci strávené v autobusu jsme konečně dorazili do Paříže a první co mě napadlo bylo "Hurá, uvidím Eiffelovku, a mám zmáknutou Paříž!" Byla jsem na omylu.

Když přijedete do Paříže, první co vás tam uvítá, je průmyslová zóna a Seina. V podstatě málem vzpomínáte na Prahu jak je tam hezky. Čím více se však dostáváte do centra, tím více se Paříž mění z "průmyslové zóny"  na město plné historických památek,  a kaváren. Ale ještě stále to není "to pravé" to co od Paříže asi očekáváte.

Před vjezdem do úplného centra města se k nám přidala průvodčí, a nás čekalo asi 2 hodinové vyprávění o Paříži. Pro ty co mají rádi historii, tak určitě super. Pro ty co rádi poznávají město jinak, tak po po půl hodině neposlouchají ale pouze obdivují Paříž.  S to byl můj případ. Ke konci už jsem se vlastně těšila na hotel, až si dám hodinku relax a můžu opravdu ZAŽÍT město na vlastní kůži.

K ubytování jen to, že takový komfort jsem opravdu nečekala.  Jelikož plán večera byla projížďka po Seině a pak si jít někam sednout, tak bylo docela dilema jakou zvolit obuv.  "Konversky" a pohodička nebo naopak baleríny a risknout že budu trpět. Jelikož jsem se držela pravidla, že se nikam hnát nebudu tak volba č. 2 byla jasná. Aspoň
jsem se snažila uklidnit že když se ztratím, tak že nebudu vypadat jako "úplnej turista" s keckama a batůžkem na zádech.

Budu upřímná, po prvním dotazu na cestu jsem byla vyvedena z omylu. Pokud nemluvíte francouzsky, tak je s Pařížany opravdu těžká domluva, protože oni se jinak nebaví.  Toť k mému prvnímu setkání s místními.

Další už bylo lepší a já díky tomu dorazila na nádvoří  Louvru, kde jsem konečně uviděla slavné skleněné pyramidy. Bylo to krásný, ale co mě uchvátilo snad ještě víc byla cesta z Louvru k Eiffelovce.

Jelikož já a metro jsme nikdy nikde nebyli kamarádi, tak jsem se rozhodla vzít to pěšky. A nelituju.  Protože místo hledání správné stanice na metro, nebo se vůbec pokoušela zorientovat v mapě jsem šla prostě směr Eifellovka. No co v nejhorším případě, když se ztratím volám kamarády z Eurotrips.
Ti určitě (a to jsem si i později vyzkoušela) budou na příjmu.

V momentě kdy jsem opustila nádvoří Louvru, tak jsem se ocitla v Tuilerijských zahradách.
A v ten moment se mi naskytl pohled, díky němuž si mě Paříž podmanila. Spousty lidí na pikniku, pouliční umělci  a to vše s pohledem na Eiffelovu věž a západ slunce.

Chtěla jsem se tam zdržet déle, ale nešlo to, protože už bylo skoro 19:00 a my měli sraz v 20:30 před Eiffelovou věží.A  jelikož jsem plavbu po Seině opravdu zmeškat nechtěla, nezbývalo než vyrazit.




 Cestou jsem minula spousty mostů včetně toho slavného se zámky, spoustu místních, kteří si prostě užívali den v kavárně s knihou a a upřímně řečeno, právě na jejich místě jsem chtěla být, protože já takhle vypnout neumím.

Cesta ubíhala a já čím více jsem se přibližovala Eiffelovce, tím více jsem se ztrácela. protože jsem tu "zpropadenou" věž nikde neviděla. Jediné co mě uklidňovalo  bylo, že
všichni, kterých jsem se zeptala na cestu mi řekli "pokračuj rovně" a zničeho nic ta věž se konečně objevila. A pohled z blízka je snad ještě úžasnější, než ten z dálky.

K mému úžasu jsem tam byla i s časovým předstihem a já měla čas dát si i něco menšího na zub.
Zašla jsem tedy do restaurace u Seiny kde mě už arogantní obsluha nepřekvapila, pro změnu jsem měla menší šok, když mi na účtence přistála 5,50 Euro za půl litru perlivé vody.
Hold poučení pro příště :)).

Konečně se blížil čas 20:30 a účastníci tripu se začali scházet a to včetně našich  kamarádů - pořadatelů. A my konečně vyrazili na plavbu po Seině.

A právě tady jsem zalitovala po druhé, že nemám více času Paříž opravdu "zažít".  Paříž totiž ožívá se západem slunce. A mění se v jiné město, které si však zachovává stejnou noblesu jako přes den.
Jen s tím rozdílem, že rodiny s dětmi u Seiny se vystřídaly s mladými lidmi, kteří posedávají na nábřeží Seiny a popíjí víno, nebo hrají na nějaký hudební nástroj a to vše v doprovodu přátel.

Plavba skončila, a byl čas zažít noční život atmosféru. Jak to tak bývá, ne všichni měli v plánu pokračovat, a i tady to má Eurotrips.cz zmáknuté.

Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedni šli na hotel, a my kterým večerní Paříž ještě nestačila, jsem následovali Alexe z Eurotrips, a spoléhali jsme na něj že nás zavede někam kde se podává kvalitní víno. Nezklamal.

Celou cestu vládla skvělá nálada a samozřejmě nemohly chybět otázky typu: Už tam budem? Jak ještě daleko? Samozřejmě i tady vládla vlastní pravidla.  V Paříži platí, že se na semafory nehraje. My jsme je však taky neřešili. My totiž následovali modré světlo. Nikdo z nás sice nevěděl co kdy znamená, ale aspoň byla sranda ne? :)

Konečně jsme dorazili do baru, kde nás obsluhoval námi přezdívaný "Alfréd". Krásný na tom bylo to, že ačkoliv náš "Alfréd"  neuměl anglicky, vždy odpověděl dřív, než jsme stihli položit otázku.

Další strašně pozitivní věci na tomhle tripu byla ta atmosféra a to, že ač jsem se předtím navzájem neznali, tak i díky nebo vlastně hlavně díky lidem z Eurotrips jsme se dokázali bavit, jako bychom spolu cestovali již x let.
  Budu-li upřímná,  já se tam cítila málem lépe, než mezi lidmi které znám roky.  A to jsem tam byla úplně sama, bez toho aniž bych předtím někoho znala.

A na to, že druhý den jsme měli naplánovaný výlet do Disneylandu, a snídaně by
la "jen" do 9:00, tak jsme si posezení na víně protáhli do 2:00 a to včetně našich delegátů.

Protože ti přece nemohou kazit srandu, a nechat nás se ztratit někde uprostřed Paříže :)).

Druhý den se přiznám, vstávání bylo sice kruté, ale to vše vymazal příjezd do Disneylandu, kde jsme se vrátili do dětských let.
  Když začala tradiční promenáda, za doprovodu známých Disneyho písní, tak se mi jasně vybavily vzpomínky na dětství a problémy všedních dnů byly pryč.

V Disneylandu pak byly jiné výzvy a to v podobě horských drah, u kterých člověk nevěděl co čekat, protože buď byly kryté úplně, nebo to co nás čeká jsme zjistili těstě před nástupem. A já za to vlastně byla ráda, protože bych se jinak připravila o spoustu zážitků. Takhle jsem si aspoň vyzkoušela adrenalin na vlastní kůži.

Druhý park se mi projít bohužel nepodařilo, co se mi ovšem podařilo jako perla na závěr, bylo ztratit se. Ano, nebyla bych to totiž já, abych se alespoň jednou neztratila. Samozřejmě těsně před odjezdem autobusu z parku.  Ale jak jsem naznačila na začátku, kluci fungovali dobře a i po telefonu zvládnou poradit a ještě zavolají řidiči, aby počkal.



Já si aspoň na závěr vyzkoušela kondičku v běhu. Protože ač bych v Paříži zůstala ráda, tak moje peněženka říkala něco jiného. Bohužel.

   Každopádně já odjížděla s pocitem, že se tam určitě ještě vrátím, a že výlet s Eurotrips.cz určitě nebyl poslední, který jsem s nimi podnikla.